Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek 

 

 

 

 



 

Co se nazývá vlastně kořením?

 Jsou to látky, které dodávají jídlu chuť, vůni, barvu, aroma, nebo vzhled. Díky svým účinným látkám, jako jsou silice, éterické oleje, aromatické látky, podporují činnost trávících orgánů.
Už staří Egypťané, Římané, Číňané a Řekové,znali koření, které bylo nejdůležitějším obchodním artiklem mezi arabským světěm a říšemi kolem Středozemního moře.
Po objevení Ameriky se obohatil výběr koření o papriku, vanilku, kakao a další.U koření je nepsané pravidlo: Málo někdy znamená více.


 

Bylinky v naší kuchyni

 

Ke sklizni bylinek potřebujeme malé, ostré nůžky na bylinky. Čerstvě sklizené bylinky musíte ihned opláchnout studenou vodou a nechat oschnout. K nakrájení či nasekání bylinek je nejvhodnější tzv. kolébka. Na dřevěném prkénku dvěma ostrými, zahnutými čepelemi nakrájíte či nasekáte bylinky, aniž  jste je rozmačkali.

 

Uskladnění čerstvých bylinek


Připravte si sklenici se studenou vodou a přidejte do ní špetku cukru. Bylinky vložte do sklenice tak, aby jejich stonky byly ponořeny ve vodě do výšky nejméně 2,5 cm. Přes takto ponořené bylinky přetáhněte igelitový sáček a upevněte ho gumičkou. Dejte pozor na to, aby byl sáček přetažený jen volně, jinak se bylinky mohou porušit. Takto připravené bylinky dejte do ledničky nebo na jiné chladné místo. Nejpozději každý druhý den vyměňujte vodu a seřezávejte konce stonků. Pokud vám bylinky zvadnou, osvěžte je tak, že je jemně postříkáte rozprašovačem na rostliny.

 

Sušené bylinky

Sušené bylinky mají hned několik výhod. Uchovávají se snadněji než čerstvé, vydrží déle a jsou po ruce vždy, když čerstvé scházejí. Mějte ovšem na paměti, že sušené bylinky mají mnohem silnější a výraznější chuť, a proto do jídel používejte přibližně poloviční množství, než byste dávali čerstvých.

Pokud se rozhodnete bylinky usušit, netrhejte jejich lístky ze stonků. Lístky na stoncích odstraňte až po úplném vysušení tak, že je špičkami prstů stáhnete do mističky.

Stonky ze sušených bylinek nevyhazujte. Můžete je ještě upotřebit například na dochucení vývaru nebo omáčky.

 


Uskladnění sušených bylinek

Sušené bylinky by se měly uchovávat na co nejtmavším a chladném místě. Bylinky uložené v ledničce vám vydrží přibližně tři měsíce, dáte-li je do mrazáku, vydrží dokonce až šest měsíců. Skladujte je v pořádně uzavřených kořenkách, nejlépe se vzduchotěsným uzávěrem. Můžete si vytvořit i snítky smíšených bylinek tak, že např. petrželku, šalvěj a tymián svážete do svazečku a pověsíte. Nezapomeňte je ale přikrýt, aby se na nich neusazoval prach.

 

Bylinky jako ochucovadloObrazek

Pokud chcete dochutit bylinkami například polévku nebo omáčku, je dobré je přidávat nejlépe až těsně před podáváním. Tím docílíte toho, že si bylinky zachovají svou chuť a barvu.
Bylinkami nemusíte ochucovat pouze hotová jídla, vývary či jiné pokrmy. Můžete si sami vytvořit i ochucené máslo, ochucený olej nebo ocet. Postup je úplně jednoduchý.

 

Ochucené máslo

Ochucené máslo si sami lehce vytvoříte tak, že do změklé máslové hmoty vetřete nadrobno nasekané bylinky. Můžete použít pažitku, bazalku nebo třeba i směs bylin. A bylinkové máslo je na světě!

 

Ochucený olej nebo ocet

Do sterilizované láhve s octem nebo olejem ponoříte čerstvě nakrájené bylinky, uzavřete víčkem a uložíte do ledničky. Takto v ledničce necháte působit asi dva týdny. Po dvou týdnech můžete olej nebo ocet začít používat.

 

 

Kořeníme bylinkami

Máte bylinky vařit s jídlem nebo je přidat až k hotovému pokrmu? Vaříte-li s jídlem, lépe se uvolní minerální látky, současně však doznají výrazné újmy éterické oleje a bylinky tak ztratí větší část své "kořenící" síly. Proto přidejte bylinky až ke konci vaření a nechte je krátce působit. Aby chuť bylinek v pokrmu byla co nejvýraznější, přidejte bylinky ještě jednou a to krátce před podáváním. Pokud nemáte s bylinkami dost zkušeností, používejte z počátku vždy jen jeden druh. Tak nejlépe zjistíte, zda vám to či ono aroma vyhovuje a také jaké množství máte použít, aby vám jídlo chutnalo.

Bylinky dodají vašemu stolu barvu

Bylinky nejen dodají jídlu vůni a aroma, ale také barevně zpestří váš stůl a váš talíř. A to vaše okolí jistě ocení.

 

Bylinkové máslo - estragon, pažitka, kerblík, petržel

 


 

Divoké koření - tymián, celý pepř, jalovec, bobkový list, nové koření


Čubrica - je směs koření užívaná především na Balkáně ke kořenění
salátů, rožnění masa a jiných specialit z různých druhů masa, luštěninových
polévek a zeleninových jídel. Lze ji přidat do pomazánek, sýrů a másla.
Je vhodná k dochucení různých pokrmů, ale i k přímému použití na chléb
s máslem a uzeninou. Složení: pražená kukuřičná mouka, pískavice, jedlá sůl,
saturejka a mleté čili papričky.


Čínská směs ostrá pikantní - chilli, zázvor, badyán, citrónová kůra, glutaman, kari -
minutky, rožněné kuře, králík, sójové maso, guláš, pokrmy ze zeleniny
a brambor, ostré saláty ze zelí


Garam masala - velice ostrá, vonná a pikantní směs černého pepře,
skořice, hřebíčku, muškátového květu, kardamomu, koriandru a bobkového
listu používaná v Indii, Indonésii a Afghánistánu do jednoduchých nebo
chuťově fádních jídel


Gyros - řecká směs koření velmi příjemné chuti; má mnohostranné použití: na nakládání
masa, na rožnění spolu s olejem, na skopové, na ryby, do leča a jiných zeleninových pokrmů.
Je dobrý do mletých mas, na kuře, králíka, skopové pečeně i na minutky.


Koriandr - chuť koriandru je mírná, sladká a lehce pálivá, s jasným náznakem pomerančové
kůry. Proto se používá do slaných i sladkých pokrmů. Je základní složkou směsi kari a
dalších směsí používaných v Sýrii, Indii, Mexiku, Egyptě a jinde.


Koření na pizzu – dobromysl, rozmarýna, saturejka, majoránka, cibule,
česnek, pepř, bazalka, šalvěj, provensálské koření.

 


 

Kurkuma - jsou to žluté oddenky nebo žlutý prášek s charakteristickou vůní a nahořkle kořennou chutí,
která není příliš ostrá. Koření je získáváno ze zázvorovité kurkumy. Obsahuje intenzivně
barvící žluté barvivo kurkumin, rozpustné v tucích a alkoholu.


Šalvěj - lidově též babské ucho - jako koření se používají sušené listy
Šalvěji se daří v zemích Středomoří, ale můžeme ji poměrně úspěšně pěstovat na zahradě i u nás.Svou intenzivní aromatickou jemně nahořklou chutí se trochu podobá rozmarýnu.
Použití: telecí a vepřová pečeně, ryby, drůbež hlavně kachna a kuře, jehněčí a skopové maso, smažená játra, paštiky, nádivky, vařené pokrmy, italská,
španělská, řecká kuchyně. Možné kombinace: s česnekem, zeleným pepřem.


 

Saturejka letní je jednoletá keříkovitá
rostlina Je možné je užívat do všech slaných jídel - hlavně zeleninových.
Upravuje trávení a zabraňuje tvorbě plynů, nadýmání, vzbuzuje chuť k jídlu
Působí protizánětlivě a proti některým parazitům
působí uklidňujícím vlivem na nervovou soustavu a močopudně
jako koření přidáváme do polévek, omáček, k přípravě zelí, luštěnin,
zeleninových salátů, těstovin
Používá se i při pečení masa, k výrobě uzenin, na kořenění ryb.
Saturejkou vylepšíte a zjemníte: polévky, zelí, včetně kysaného, houby, všechny
luštěniny, skopová a ostatní ragů. Tip: Saturejku nevařte, jinak pokrm ztrpkne.

 

 

Bobkový list - Vavřín

Je to stále zelený keř nebo stromek, který pochází z východního Středozemí odkud se rozšířil do celé Středozemní oblasti. Ke kořenění pokrmů se používají jeho listy. Tato bylina patří k nejstaršímu a rovněž nejznámějšímu koření. Příjemnou chuť dodává dušeným a masitým pokrmům, polévkám i omáčkám. Rovněž se hodně používá při nakládání masa, ryb, okurek, zeleniny a hub.

 

 

Estragon

 Původem pochází ze střední Asie a jižních částí SNS. Řadí se mezi víceleté rostliny s velmi aromatickou vůní. Ke kořenění jídel se využívá jeho mladých výhonků čerstvých i sušených. Použít ho lze k ochucení salátů, omelet, omáček, polévek, rybích i kuřecích pokrmů.

 

 

Libeček

Pochází ze Středozemí. Je to vytrvalá bylina s listy podobnými celeru, z níž se jako koření používají čerstvé i sušené listy. Je možné využívat jeho kořen i plody. Chuťově připomíná koření magi. Používán je k dokořenění hovězích polévek, ale i do jiných druhů, omáček či na okořenění masových pečení. Lze jím dochutit saláty, zeleninu, nepatrně i sýrové pečivo. Plodů je pak možno užít k ochucování zeleninových směsí při nakládání do octa.

 

 

Majoránka

Pochází z jižní Evropy, severní Afriky a celé středomořské oblasti. Patří k jednoletým maximálně dvouletým rostlinám. Sklízet je jí možno dvakrát - třikrát za vegetaci. Jako koření se z ní používají listy a to čerstvé i sušené. Používá se především ke kořenění vepřových, skopových a bramborových polévek. Vhodná je i pro přípravu skopového, vepřového a tučného masa, pro přípravu sekaných i nádivek. Majoránka je takovým universálním kořením, které je vhodné do nejrůznějších polévek a omáček.

 

 

Rozmarýna

Pochází z oblasti středozemního moře a je to stále zelený keř z něhož se používá ke kořenění pokrmů listů (sušených nebo čerstvých). Pokrmy je vhodné touto bylinou kořenit až téměř hotové, tepelně upravené, a to jen malým množstvím. Přidává se především k vepřovému a skopovému masu, drůbeži, může se užít i ke zvěřině na divoko. Výborně však dochutí ryby i některé omáčky. Lze ji přidávat i při nakládání zeleniny do octových nálevů.

 

 

Řeřicha

Jedná se o jednoletou bylinu, která je vydatným zdrojem vitamínu C. Jako koření se používá čerstvá nať klíčících rostlin. Je vhodná při přípravě pokrmů studené kuchyně, na doplnění salátů z ovoce a zeleniny, na samostatné saláty, zdobení obložených chlebíčků, talířů, mís, k dochucení tvarohu i sýrů. Tepelnou úpravou řeřicha vitamín C ztrácí a navíc nepříjemně zapáchá.

 



Šalvěj

Pochází z jižní Evropy, zejména z Dalmácie, Řecka a Itálie. Je to stále zelený polokeř. U nás se jí daří na suchých, slunných stanovištích. Rostlina je charakteristická plstnatými listy, silně aromatickou vůní a kořeněnou chutí. Jako koření se z ní užívá nať nebo jen listy. Je vhodná ke kořenění vepřového a skopového masa. Rovněž se užívá do nádivek k husám a kachnám. Uplatní se i v uzeninách a výborně dochutí ryby při pečení.

 



Pokrmy okořeněné nějakou tou bylinkou mohou být skutečnou lahůdkou, ale pozor nic se nesmí přehánět a i u bylinek platí, že méně někdy znamená více.

 

  

Saturejka

Používá se do luštěninových pokrmů, na divočinu, může se pít i jako čaj. Zamezuje nadýmání a podporuje trávení. Má výtečnou chuť a používá se i jako náhrada pepře.

 

 Bazalka

Bazalka patří k bylinkám hojně v kuchyni užívaným. Hodí se do polévek a salátů. Pěstujeme ji proto ve větším množství. Je to velmi žíznivá bylinka, takže dbáme na to, aby měla dostatek vody, ale nebyla přelitá. Také potřebuje dostatek světla a tepla.

 

  Pažitka

V kuchyni nalézá také velké uplatnění. Používá se do pomazánek, tvarohu a polévek. Pěstování pažitky je velice jednoduché. Stačí jí dopřát slunce a vodu. Pažitku bychom neměli nechat vykvést, protože pak ztrácí svou mírnou česnekovou chuť.Pěstování pažitky je velice jednoduché. Patří totiž k bylinkám s nejsnadnějším pěstováním. Stačí jí dopřát slunce a vodu. Pažitku můžeme vypěstovat ze semen nebo ji získáme od sousedky rozdělením trsu. Pažitku bychom neměli nechat vykvést, protože pak ztrácí svou mírnou česnekovou chuť. Pažitka se doporučuje zastřihávat.

 

 Majoránka

Majoránka by rozhodně neměla mezi našimi bylinkami chybět. Přidáváme ji do polévek a hodí se k masitým jídlům. Je to jednoletka, která se pěstuje ze semen. Při přesazování vždy dbáme na vzdálenosti, protože majoránka se hodně košatí a roste do šířky. Celou nať rostlinky s nerozvinutými poupaty sbíráme asi třikrát za sezónu, přibližně od července do srpna. Stonky odřezáváme asi 5 cm nad zemí.

 

Tymián

Stejně jako rozmarýn je i tymián trvalka. Dospívá pomalu, takže občas bývá lepší koupit dospělou rostlinu. U tymiánu můžeme ostříhat všechny nové oddenky. Nikdy ale tymián nenecháme vyschnout.

 

 

Naučte se s bylinkami experimentovat! Jídlům propůjčí vůni a nezaměnitelnou chuť. Bylinky ale nemusíte jen jíst nebo pít v čajích. Jestliže jste kreativní typ, můžete z nich nebo s jejich využitím vyrobit voňavé polštářky na spaní, odpuzovače hmyzu do skříně.


 


Kopr

Je to oblíbené koření v západní, střední a jižní Asii. V Evropě je nejvíce používáno do chlebového těsta, zeleniny (zvláště nakládané okurky) a na rybu (losos), přičemž jsou preferovány čerstvé bylinky před sušenými a před plody. Dále je kopr nepostradatelnou přísadou do bylinkami dochucených octů. Kopr je jedním z „národních koření„ ve skandinávských zemích, kde jsou s ním dochuceny především pokrmy z ryb a mořských měkkýšů. Tyto pokrmy jsou koprem kořeněny přímo, popřípadě jsou servírovány s omáčkami obsahujícími kopr. V německé kuchyni se kopr převážně používá do rybích polévek, pomazánek a vývarů. V Indii se však naproti tomu kopr používá hlavně do pokrmů z luštěnin.

 

Libeček

Má močopudné účinky, užívá se při zánětech močových cest a močového měchýře, při otocích k zvýšenému vylučování tekutin a účinkuje i proti nadýmání. V kuchyni se používá jako koření.

 


Koriandr

Hlavně se užívá v kuchyni jako koření, zvyšuje chuť k jídlu. Jinak působí proti nadýmání, mírní křeče a příznivě působí na nervovou soustavu. Má podobné použití jako kmín.


 

Petržel kudrnatá


Petržel pěstujeme na plném slunci, nebo v mírném stínu. Potřebuje vlhkou, mírně alkalickou, propustnou půdu, bohatou na živiny a vydatnou zálivku. V zimě je třeba ji zakrýt folií, nebo ji můžeme pěstovat v bytě. Je lépe ji vysévat každý rok nanovo. Ve druhé roce vykvétá drobnými květy a poté by měla být odstraněna. Vyséváme ji brzy z jara do pozdního léta.


 





Obrazek

Obrazek



Kam které bylinky?

Na severní stranu: petržel, kerblík, libeček, máta

Na slunce: tymián, rozmarýna, majoránka, šalvěj

 

 

 

Obrazek

Nádoby na bylinky


 

 

 

 

 

 

MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ

Všeobecně blahodárná povzbuzující rostlina. Nálev z listů se přidává do koupele. Čaj snižuje teplotu, uvolňuje napětí, poskytuje úlevu při bolestech hlavy. Uklidňuje při stresu a depresi, včetně poruch trávení způsobených těmito psychickými stavy. Studentům se doporučuje pro bystřejší chápání a lepší paměť.




Zpět na úvod

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář